Stříhání drápků u psů nemusí být stresující záležitost
Když bude náš svěřenec příkladným pacientem, zasloužil by si určitě pamlsek. Zvyknout jej pak na podobný cyklus znamená mít nejméně z poloviny vyhráno, bude totiž očekávat odměnu a kvůli tomu nějakou tu nepříjemnost snadno přejde.
Svoje nůžky nechte raději v koupelně
Bude to stát i pár korun, minimálně na nákup speciálních nůžek. Ty určené pro lidi se opravdu vůbec nehodí, prostě proto, že jsou určeny na naše nehty – pejsek je sice také savec, ale má docela jinou verzi nehtů. Kdybyste používali lidské nůžky, tak drápky zbytečně roztřepíte a poškodíte, kýženého efektu určitě nedosáhnete. A jak tedy začít?
Cílem je naprosto klidný pes, kterému dáme dobrotu a připravíme ho nejprve tím, že mu prohmatáme packy, nejdřív pár vteřin, později déle. Když to vše vydrží bez problémů, je čas na seznámení s nůžkami, které jen letmo přiblížíme k drápkům a poklepeme na ně, postačí věnovat tomu pár dalších dnů. Důvod je jednoduchý, nebude se nůžek tolik bát, všechno totiž musí jít pomalu, zvláště u štěňat. Možná budete stříhat drápky napoprvé i několik dní – každý den jeden. Chce to pořádnou dávku trpělivosti, ale nedá se nic dělat…
Jak přesně stříhat, aby to nebolelo?
Do jedné ruky tlapka, do druhé nůžky. Ideální je držet nůžky k drápu v úhlu pětačtyřiceti stupňů. Lepší bude jít na slunce, abyste vše viděli – nebo si vezměte na pomoc alespoň silnější světlo umělé. Žilku byste měli jasně vidět a nesmíte ji v žádném případě přestříhnout. Pejska by to velice bolelo, už by vám příště nemusel věřit, a ještě byste museli v krajním případě k veterináři. Pokud má tmavší drápky, bude celá akce trochu složitější. Zastřihněte jen malý kousek drápku od konce, aby se ve výsledku netřepil a takzvaně jste neťali do živého. Pak se podívejte z čelního pohledu, malá tečka signalizuje, že živá tkáň je už jen milimetry (nebo ještě méně) a další stříhnutí bude mít za následek zavytí a velkou bolest.
A podle čeho poznáme, že je třeba přejít ke stříhání?
Celkem jednoduše, drápky klepou o zem a pes nechodí zrovna tak, jak by měl. Přesahují polštářky a váš přítel na ně musí našlapovat. Pravidelné stříhání drápků je proto nutností, a to i proto, že živá tkáň se může jinak rozšířit a v pozdější fázi růstu drápku, který už překročil všechny mantinely, byste měli před sebou až moc mravenčí práce. A možná by se musel na celou věc podívat raději veterinář.