Agility, flyball, dogfrisbee aneb aby se pes nenudil 2
V dnešní době považuje mnoho lidí svého psa za rovnocenného společníka a partnera, se kterým rádi tráví čas. Někteří psi jsou více učenliví, jiní mají rádi rychlost a další zase třeba plavání. Pro ty, kteří rádi běhají, je vhodný coursing, o kterém jsme již psali. Existuje řada dalších aktivit, které se dají s pejskem provozovat pro zábavu. A když v nás i v psovi převládne pud soupeřivosti a radost z účasti v závodech, můžou se z nás stát mistři ČR, Evropy nebo i mistři světa!
Celá řada aktivit, jako agility, flyball nebo coursing, se odehrává na mezinárodní úrovni. Je ale fakt, že pokud byste měli nadnárodní ambice, museli byste soutěžit s pejskem jakéhokoli plemene s PP (průkazem původu). Kříženci ve vysokých soutěžích zatím nezávodí.
Agility
Agility, což znamená anglicky hbitost, je sport pro psy podobný koňskému parkuru. Vznikl v Anglii v roce 1978. Jedná se o překonání dráhy s překážkami v určitý čas. Věnovat se agility můžete s jakýmkoli plemenem, ale některá plemena se na agility hodí více (sheltie, chodský pes, český strakatý pes, papilon, belgický ovčák aj.). Agility se koná na rovinatém zatravněném pozemku, kde jsou rozmístěny 3 druhy překážek: skokové (skok vysoký a daleký, zeď, proskokový kruh, viadukt), zónové překážky (kladina, áčko, houpačka, stůl), třetím typem jsou probíhací překážky (probíhací pevné a látkové tunely) a další nezbytnou součástí je slalom.
Cílem závodu je, aby psovod se svým psem prošel celou dráhu překážek ve správném pořadí a v co nejlepším čase. Zkouší se zde vlastnosti psa, ale velmi důležitou roli hraje i psovod! Pes se učí překonávat překážky díky pamlskům, které jsou nepostradatelnou součástí agility.
Na závodech jsou psi řazeni podle výšky do tří kategorií na small, medium a large. A tyto se dále dělí na začátečníky (A1), pokročilé (A2) a profesionály (A3). Česká republika patří mezi velmoci tohoto psího sportu!
Flyball
Flyball je sport opět pro všechna temperamentní plemena psů. Od agility se liší v tom, že není tak náročný pro psovoda. Utkávají se v něm dvě čtyřčlenná družstva na dvou stejných flyballových dráhách. Každá dráha se skládá ze čtyř stejných skokových překážek a flyballového boxu, který vystřeluje míček. Na povel psovoda, který však zůstává za startovní linií, vyběhne pes na dráhu, překoná čtyři skokové překážky, naskočí na desku boxu (provede tzv. plaveckou otočku) – tím spustí mechaniku, chytí vystřelený míček a aportuje ho zpět přes překážky k psovodovi.
V okamžiku, kdy první pes z družstva protne cílovou čáru, vybíhá další pes. Vítězí družstvo, které má jako první v cíli všechny čtyři psy (a míčky). Souhra družstva a vzájemná snášenlivost psů je ve flyballu mimořádně důležitá. Psi se spolu střídají na startovní/cílové čáře a v optimálním případě se míjejí čumák na čumák, přičemž se nesmí vzájemně napadnout. Nic pro psí závistivce, kteří nesnesou, když proti nim přibíhá pes s míčkem… Někdy se také pořádají závody dvojic a trojic, ale nejzajímavější a nejvíce adrenalinový je závod družstev.
Dogfrisbee
Tento sport vznikl v osmdesátých letech v USA. V roce 2006 byl založen klub seskupující hráče, zajímající se o tento sport. Jeho název je DiscDog klub ČR. V dogfrisbee existuje několik odlišných disciplín, které lze rozdělit do dvou kategorií: distanční disciplíny a freestyle.
V distančních disciplínách soutěží jednotlivci i týmy a jsou zde různé způsoby odpalování disků a bodování chycení disků.
Atraktivnější a také těžší disciplína je freestyle frisbee. Na světě jsou 4 organizace, které mají svá pravidla. V ČR se nejčastěji soutěží podle pravidel USDDN. V případě USDDN má tým (psovod a pes) k dispozici 10 disků, 2 minuty a hudbu dle vlastního výběru na předvedení své sestavy. Jejich vystoupení je hodnoceno čtyřmi rozhodčími. První rozhodčí sleduje psa - jeho zájem o disky, atletické schopnosti, aportovací schopnosti atd. Druhý rozhodčí sleduje hráče - rozmanitost předvedených hodů, využití hrací plochy, schopnost plynule sbírat rozhozené disky atd. Třetí rozhodčí sleduje týmové prvky - overy (přeskoky psa přes hráče), vaulty (odrazy psa z těla hráče), multiple (min. 3 disky chycené rychle za sebou), dog catch (chycení psa ve výskoku), directional distance movement (min. 4 disky za sebou, které pes chytí ve větší vzdálenosti od hráče, např. v kruhu kolem hráče), team movement (společný pohyb psa a psovoda, např. společné otočky) a passing (dvě míjení psovoda v přímé linii). Čtvrtý rozhodčí počítá, kolik disků pes chytil a minul. Každý rozhodčí může dát týmu maximálně 10 bodů, tzn. nejvyšší možný dosažený počet bodů je 40.
Jestli vás některá z těchto psích aktivita zaujala, není nic jednoduššího, než se dobře naladit, vzít pytlík plný pamlsků a vyrazit na trénink.